O mně

Martina Trchová

je zpěvačka, kytaristka, výtvarnice a autorka písní, ve kterých se potkávají experimentální folk, blues, indie pop a jazz.

Na podzim roku 2024 - osm let po Andělem oceněném Holobytu - vydala v produkci Martina Kyšperského z kapely Květy v pořadí čtvrté album 90 % štěstí (Indies Scope), na němž se podílelo i několik dalších hudebníků, například bubeník Martin Novák, cellistka Alžběta Rolečková, trumpetista Christoffer Strandh nebo zpěvačka a osobitá písničkářka Prune.

Album 90% štěstí rovněž uspělo u členů Akademie populární hudby a propracovalo se mezi tři nominovaná alba Ceny Anděl 2025 v kategorii folk. V nových písních Martina zachycuje pocity spojené s dvojnásobným mateřstvím i rodinnými ztrátami, všímá si ale také detailů každodenního městského života.

V tuto chvíli vystupuje sama s elektrickou kytarou a looperem, v duu s baskytaristou Jaroslavem Panušem a příležitostně s bandem složeným z hostů na albu. Křehkost, naléhavost a razance skladeb ovšem přetrvávají i v komorním obsazení. 

BIO

Na českých pódiích se Martina Trchová objevuje od roku 2001 a na svém kontě má čtyři alba - Čerstvě natřeno (2005), Takhle ve mně vyjou vlci (2010), Holobyt (2016), který získal cenu Anděl v kategorii Folk a country a nejnovější album 90 % štěstí (2024), které vzniklo ve spolupráci s Martinem Kyšperským a bylo opět nominováno na cenu Anděl 2024. 

V letech 2009 – 2022 vystupovala s kapelou Martina Trchová & Trio. Pro ČT Art natočili v této sestavě hodinový koncert v rámci pořadu Folk Factory (2017). V roce 2023 si ji vybrala dokumentaristka Dagmar Smržová do svého dokumentárního cyklu Muzikantky.

Jako zpěvačka vystupovala 13 let s kytaristou Adamem Kubátem s písněmi Zuzany Navarové, hostovala také na albech Jana Buriana (Dívčí válka), Martina Kyšperského (Vlakem), kapely Květy (Lorenzovi hoši) a své texty propůjčila na album Sentimentální Němec kapely Jablkoň. 

Věnuje se také výtvarné činnosti, specializuje se na malbu akrylem (velká plátna), ale ráda experimentuje a kombinuje techniky (akrylové spreje, akvarel, linoryt, kresba) a též ilustruje dětské knihy. V roce 2015 vydala pod názvem Deníky z Ladakhu svou napůl kreslenou a napůl psanou knihu inspirovanou cestou do Himalájí a výukou výtvarné výchovy v Malém Tibetu. Ilustrovala knihy pro děti Bába Bedla od spisovatelky Markéty Pilátové. V roce 2022 získal první díl Báby Bedly prestižní ocenění White Raven. V roce 2023 jí u nakladatelství Host vyšla autorská kniha beze slov Babi, která byla nominována na cenu Zlatá stuha 2024 a získala zvláštní uznání na jendom z největších veletrhů knižní ilustrace v italské Bolgni - Bologna Ragazzi Awards 2025.