CD Holobyt

Miluju zvuk, když zámky zacvaknou
Ve světě hluk a já už naznak
Nepůjdu nikam, tady je mi nejlíp
Unikám tramvajím a tisíci botám
A dole pod okny houkání sanitek
Už zase někdo leží na ulici
A já jen na boku, nikdo mě nevzbudí
Ani sunny day, tak dejte mi svátek

Domů do Manin, doleva kohoutek
A do vany pod hladinu
Utopit tváře, úsměvy lolit
Vytvořené pro novináře

Miluju papuče a vytahaný svetry
Pánský trika na půjčení pro větší svět
Rybí mlčení, vypnutý zvonění
Nikdo tu není, nikdo tu není, nikdo tu není

(text: Martina Trchová / hudba: Martina Trchová, Patrik Henel)

Ticho, voňavé, bílé
Jako sníh, jako smíchovský balkón
Věším, věším prádlo
Na šňůry z perel
Na opěradlo židlí
Dlím
V té samotě málo tě tu je
Mně tu je dobře
Slunce mě tetuje modře
Stíny kapesníků
A kalhotek

Na dotek jsem horká
Ale líná kůže
Asi mám úžeh
Vteřiny bez muže jsou
Moje blues, jsou moje balkónový blues

A stáhne mě za uzdu
až tvoje “Kde jsi?” a moje “Už jdu!”

(text: Martina Trchová / hudba: Martina Trchová, Patrik Henel)

Největší vrah je tvůj vlastní strach
Zabije i to, co je na dosah
Uhasí dekou stodolu v plameni
A ty si kryješ oči, abys nedostala znamení
A bílá vlajka trčí ze tvýho těla
No, co jsi to chtěla
Vždyť někde uvnitř v koutě
Kam nepozvou tě
Duše se krčí celá rozechvělá

Láska
A to je láska

Největší had je tvůj vlastní hlad
Plíží se tiše ve tvým nafouklým břiše
A dokud budeš tvrdit, že máš dost
I voda v kohoutku způsobí ti opilost
Poslouchej, volá ti láma
Pravda je v tobě a ne za horama
A tak jak tečou řeky do údolí
Přehrada je jen, co si nedovolíš

Láska
A to je láska

(text: Martina Trchová / hudba: Martina Trchová)

Mám duši šitou z různých kusů
A neobejdu se bez pokusů
A občas potřebuju záplaty
To když mi někdo vzadu šlape na paty
Tvé cesty křížím každodenně
Ale nejsem si jistá v jaký měně
Se kupují tvoje pocity
A tak zmateně bloudím v tvým city

A mám jen mapu plnou bílých míst

Tvé sady plné ostružiní
Těžko tudy projdou jiní
Mám poškrábaná kolena
To tvoje tvář je neoholená
Jsou pole setá cizím mákem
A když ho sbírám, je opiátem
Z tvých dlaní chutná jako morfium
A já zmateně hledám tvůj dům

A mám jen mapu plnou bílých míst

(text: Martina T rchová / hudba: Patrik Henel a Martina Trchová)

Holešovické paničky jdou
S kočárky bez dětí
Kolébkami na smetí
A vltavské jezy šumí
Co čumíš na ně
Dej pozor, na čí jsi straně

Dole u dveří
Dvě ženy večeří
Nedopalky od cigaret
V prázdné láhvi odměří
Na dvě deci Prazdroje
Co jsou přímo od zdroje
Tamten pán je vyhodil
No, a o tom to je

A my v prvním patře máme čtyři pokoje
Spíme vleže, ony dole vestoje
Královny vaťáků, co čekaj na svý prince
Až přinesou jim krabičák
A nebo aspoň mince
Věří v šťastný konce

V tom světě z papíru
Vystavěným na míru
V domečku z karet
Žijou potichu a v míru spolu
Není těžký sjet shora dolů
Tam jedeš výtahem
A zpátky…

Ještě v prvním patře …
Holešovické paničky jdou…

(text:  Martina Trchová, hudba: Martina Trchová, Patrik Henel)

Jdeš si životem krok za krokem
Tvoje duše širá step
Sem tam divokej kůň, co hledá tůň
Najde tvoje jezero
Noc co noc čekáš, že se vrátí
A jen žíznivé ještěrky chodí pít
A jejich jazýčky dráždí tvou hladinu
Než přijde déšť a po něm klid

Tiché bubnování, varování
Na střechy malých jurt
Jako na tvůj stan v srdci Kazachstánu
Tvý břehy rozevřený
Den co den čekáš trosečníky
Ale vítáš jen obrysy němých těl
A jednou v měsíci připluje v pramici
Dopis, co přeci dávno odešel

Slova bezděčná
Jako hradba hor
Jsem jen malý tvor
u otvoru do věčna

(Text: Martina Trchová / Hudba: Martina Trchová, Patrik Henel)

Našla jsem holobyt uvnitř svojí duše
Jednoduše nic, ani židli ani stůl
Chleba a sůl nikdo nepřipravil
Nikdo mě nezve dál
Nikdo mě přes práh nepřenese
No tak co? Hlavně, že nepřeme se
S žádnou nezbytnou bytnou o nájem
Nic se tu neplatí a to se vyplatí
Máte ještě zájem?

V hale se nesvítí, voda tu neteče
Připojení k síti vázne
Ale takhle v podvečer pro lepší náladu
Plyn si pustit můžete
Vážně

(text: Martina Trchová / hudba: Martina Trchová)

Kam jsi se podělo, moje tělo
Jakobys někam odletělo
To přece dělá výhradně duše
Jenže ta tu je a o tobě nemám tušení
Vlastně tě přibývá čím dál víc
Ale i kdyby tě bylo jen polovic
Stejně marně hledám, co v tobě bylo
Prostě jsi mě jednoho dne opustilo

Kam jste se poděly, moje ruce
Dvě slepé větve evoluce
Co jste to tiskly tak pevně,  chladnokrevně
Že to všechno popraskalo uvnitř i vně

(text: Martina Trchová / hudba: Martina Trchová, Patrik Henel)

Vidličky a nože
Vedle ubrousek složený do tvaru loďky
Botky samochodky
Donesly by tě až tam, kam srdce táhne
Náhle nevíš, kde to vlastně je
A na stěně hodiny odbily půlnoc
Kdybys nemusela tuhle sklenku dopít
Stála bys už nejspíš venku

A panna Marie dole ve výklenku
Jistě ožije, až půjdeš domů
A na nástěnku napíšeš
Čas a jméno

Zatím jen zbytky masa na talíři
Na čtyři poletí do smetí, kosti pro psy
Na čele pot, ale vesele umýváš nádobí
Bíle vyšívané hranolky majonézou
Zoufalství za nehty vymyje jar do příštího jara

(text: Martina Trchová / hudba: Martina Trchová)

Jsou místa, kterým žlutá barva sluší
Od Gauguinova Krista po Vincentovy Slunečnice
Zátiší s citróny na stole u postele
Tak jako tvoje vlasy, když si v nich slunce stele

Můj anděl bydlí v domě, který nezná tmu
Hudbou je smích a děti tleskaj do rytmu
Už je slyším a mezi nimi hlas
Co zatím z ticha mého břicha šeptá
Jen ať se na nic neptám

A žluté listí padá ze stromu za mými okny
Kreslí mi do vzduchu vzkaz ničemu nepodobný
A já mu rozumím a z jeho os umím
Vyčíst že se nemám ptát
A tak se na nic neptám

Jsou místa, kterým každá barva sluší
Stejně mám nejraděj tu, kterou už Vincent tušil
Když dělal láskyplně pole klasů v jedné vlně
A zaklel do tvých vlasů slunce, které zůstalo mně

Náš anděl …

(text: Martina Trchová / hudba: Patrik Henel)

Mám ráda věci v pohybu
Ale před výsadkem stejně pochybuju
Doleva nebo doprava
A jestli bude možná oprava
Jak to, že řeka ví, kudy do moře
Sedím u mapy doma v komoře
Cestuju prstem, je to tak prosté

A taky tejden co tejden, když lezu do vany
Hledám to místo, průplav u Panamy
Kudy se dát na oceán
Čekám na čerstvý vítr zpocená
Jak to, že tajou ledovce v Arktidě
A když se mě dotkneš ty, byť i na rty
Děsně tuhnu a raděj uhnu

V kuchyni nad sporákem horko jako na rovníku
A čas jde krokem
Na plotně syčí odvar z indickýho čajovníku
A s druhým lokem
Na střechu světa lezu po žebříku
a z půdy na mě mrká kdosi třetím okem

(text: Martina Trchová / hudba: Martina Trchová a Patrik  Henel)

Dívám se z peřin
Jak mravenci měří
Svůj krok přes naši ložnici
Jdou jak jeden muž
Jak tenounký nůž
Krájí parkety
A ty spíš
A ve spíži myš ruší
Je tu tolik duší
I když je nevidíš

Zdánlivý ticho
A jenom tvý břicho
Potají zvedá dech
Jsme tu jediný
Kdo v tomhle pokoji
Leží na zádech
Dole staví se dálniční síť
A ve spíži
Někdo se rozhlíží
A není syt

Dívám se z peřin
Jak mravenci měří svůj krok
Přes naši ložnici
Jdou jak jeden muž,
Jak tenounký nůž
Krájí parkety
A ty spíš
A na tom parketu
Právě jedna žena mravenčí
Tančí pro mě tanec nejmenší

(text: Martina Trchová / hudba: Martina Trchová)

I love the sound of doors being locked
The world’s loud and I’m resting on my back
I’m not leaving, have nothing to lack
Fleeing from trams and thousands of boots
Hooting ambulances below my window
Someone is lying on the street again
And I’m safe on my side, no one’s waking me up
Not even a sunny day, so leave me alone

Home at Maniny, turn the tap on
Hop to the tub, dive under water
Drown the red cheeks, smiles of Lolitas
Addressed to the press

I worship soft slippers and stretched out pullovers
Men’s T-shirts that the wide world can slip into
The silence of fish and silenced ringing
No one’s listening, no one’s listening, no one’s listening

Silence, sweet-smelling, white
Like snow, like a Smíchov balcony
Hanging, hanging laundry
On the strings of pearls
On the backs of chairs
Lingering
In my solitude with so little of you
It feels good, this view
The sun’s tattooing me blue
With shadows of handkerchiefs
And lingerie

I’m hot to the touch
Like I’ve just awoke
I might have heatstroke
Such moments without a man are
My blues, my balcony blues

And what tugs at my collar
Will be your “where are you?” and my “Coming!”

The biggest killer is your own fear
it destroys whatever gets near
It’ll even snuff out a blazing barn
While you cover your eyes not to see the signs
A white flag is rising from your chest
Well, give it a rest
Somewhere in a corner, deep inside
Where you weren’t invited
Your soul is crouching, shaky and slouching

Love
And this is love

The biggest snake is your own hunger
Slithering silently through your swollen belly
And until you claim that you’ve had enough
Even tap water will make you drunk
Listen, the Lama is on the line
The truth is within, not behind the mountains
Each river runs to a valley
This dam is something you’re afraid to challenge

Love
And this is love

My soul is sewn from several scraps
And I try to avoid the traps
Sometimes I need patches to heal
When those at the back tread on my heels
I cross your way every day
But I’m not sure which money to pay
When buying your feelings
I wander in your city without meaning

My maps are full of white gaps

Your orchard is full of bramble
Which isn’t easy to ramble
My knees have been scraped
And your face isn’t shaved
There are fields sown with a strange poppy
And when I harvest, it’s an opiate
It tastes like morphine from your palms
I’m hunting for your house with trembling arms

My maps are full of white gaps

Holešovice ladies are strolling
With prams without babies
Cradles for rubbish
And weirs on the Vltava are burbling
Stop staring at them in dismay
Whose side are you on today­?

Down at the doorbell
Two women are dining well
Cigarette butts
An empty bottle to measure Urquell
Two decilitres of beer
Bought from the source which is near here
One guy has thrown them out
And that’s what it’s all about

We have four rooms on the first floor
We sleep lying down, they upright at the door
The queens of ragged clothes waiting for their kings
And for the boxed wine they’ll bring
Or at least some coins
Believing in happy endings

In this world of paper
A made-to-measure skyscraper
In a house of cards
They live together in peace
It’s a piece of cake to go down like this
You take the lift up
And back…

You go through life step by step
Your soul is a vast steppe
From time to time a wild horse looking for a source
Finds your lake
Night after night you wait for him to return
But only thirsty lizards come to drink
And their tiny tongues tease your surface
Before the rain comes to bring you peace

Silent drumming, warning
On the roofs of small yurts
Like on your tent in the heart of Kazakhstan
Your shores are open
Day after day you wait for castaway
Welcoming only the outlines of mute bodies
And once a month in a boat
A letter you sent long ago will float to you

Words without sense
Like a long ridge of mountains
I’m just a tiny creature
at the entrance to eternity

I found an empty flat inside my soul
Simply a hole, neither a table nor a chair
No one’s been able to prepare bread and salt
No one’s inviting me into the fold
No one’s carrying me over the threshold
So what? At least we don’t argue
With a shady landlady about the rent
There’s nothing to pay which pays off
Does it still appeal to you?!

The hall is unlit, the water’s not running
The Internet is slow
But in the evening, for a better mood
You can turn the gas on
You know

My body, where have you gone
You seem to have flown away
Only souls float in the air
My soul is here but you are God knows where
Yet you keep growing, blocking the view
But even if there were just half of you
I’d be searching for your substance, anyway
You simply left me one empty day

Where have you gone, my hands
Two dead-end evolutionary plans
What were you clutching so tightly, cold-bloodedly
That everything cracked outright and inwardly

Knives and forks
Nice napkins folded like boats
Seven-league boots
Would take you right there where your heart longs
As long as you know where to call
And the clock on the wall has just struck midnight
If you didn’t have to finish  this glass
You would simply vanish

And the Virgin Mary down in the niche
Comes alive as you pass
When you put on the board
The time and a name

Now just the leftovers on your plate
Count to eight, throw in haste to the waste, bones for dogs
Sweat on your forehead but you are washing the horrid dishes with joy
French fries embroidered with white mayonnaise
Nails hiding despair will be sparkling clean before spring

Yellow brings some things to life
From Gauguin’s Christ to Vincent’s Sunflowers
A still life with lemons on the table at your bed
Just like your hair where the sun lays its head

My angel lives in a house which is full of light
Kids clap to the beat, music is laughter and delight
I can hear their voices and among them one
Whispering from the silence of my belly
Just don’t ask me yet

Yellow leaves are falling from trees in front of my door
Drawing a message in the air I haven’t seen before
But it’s quite easy to understand its breezy lines
They say “not to ask”
So I don’t ask yet

Every colour brings something to life
But my favourite is the one which Vincent had on the palette knife
When he was painting a field of wheat waving in the air
And hid the sun into your hair, saving it for me

Our angel…

I like everything  in motion
But before I set off, I have a vague notion
To the left or to the right
And can I later change my mind
How come a river knows the way to the sea
Sitting at home, it’s easy to see
My finger on the map, as simple as that

And also week by week, when I step into the bath
I search for the spot, the passage of Panama
How can I get to the ocean
I wait for fresh wind, full of emotion
How come the glaciers melt in the Arctic land
But when you touch me, just on my hand
I freeze up inside and move aside

It’s boiling hot in the kitchen like at the equator
And time’s dragging by
A pot of Indian tea is hissing on the cooker
While sipping my chai
I’m climbing the roof of the world, up a ladder
and from the attic someone’s winking at me with his third eye

From under my duvet I’m watching
How ants are inching their way
Across our bedroom floor
Slicing the parquet
Like a slim blade
Marching as one man
While you’re sleeping
Mice are squeaking in the pantry
Souls are peeping in the entry
Though you can’t see them 

Seeming silence
Just your breath is secretly raising
Your belly
We’re the only ones
Lying here on our backs
Road network’s being built
Below our bed
And in the larder
Someone’s trying harder
But hasn’t been fed

From under my duvet I’m watching
How ants are inching their way
Across our bedroom floor
Slicing the parquet
Like a slim blade
Marching as one man
While you’re sleeping
And on the parquet floor
A female ant of the smallest size
Is rising to dance
Just for my eyes